Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

     

                                                                                                             

Obrazek

                          Vítá vás  Eimie a Hexa 

 

 

Vítáme vás na stránkách Eimie a Hexy !

 

eimie.jpgNa úvod bych jen předeslala, že ač se Eimie řadí mezi tzv. služební plemena,  zatím žádnou hodnotnější zkoušku ve svém výkonostním průkazu zapsánu nemá. Dáváme přednost spíše libému tichu někde  na paloučku u lesa ve společnosti krásných zvuků přírody a tak podobně (vlastně to je jen obhajoba toho, že jsem neschopná cokoli svého psa naučit). Donedávna dělal naší Áje společnost "brácha" Píďa, kterého jsme museli v srpnu 2010 v pěti letech kvůli rakovině mízních uzlin utratit .  

 

 

 

Po odchodu Pídi za duhový most do hexa.jpgnaší smečky přibyla i ovčanda Hexa vom Gleisdreieck, momentálně nejtvrdohlavější zvíře na planetě. Ejmulka se s Hexou kupodivu velmi dobře zžila, a bez větších problémů utvořily dobrý tým, který vymýšlí neustále nějaké lotroviny (namísto, aby se od sebe učily ty dobré věci, odkoukává jedna od druhé to nejhorší). Zatímco Ejmulka je ve výcviku všestranná (dobře, ba velmi výtečně hraje na nervy, velmi ráda štěká, když se to absolutně nehodí, jako zábavu si vybrala stalking některých svých psích kamarádů často i se zvukovým projevem a s oblibou prohání zajíce a kočky) Hexinka se bude zaměřovat především na stopařský výcvik.

 

asso.jpgTrojici naší psí smečky potom uzavírá náš dědoušek Asso z PS, donedávna služební policejní pes, který momentálně "slouží" u městské policie v Karlových Varech.  Asso je ve svých jedenácti letech asi nejaktivnější člen smečky. Stránky jsem zřídila původně jako úložiště fotek (když ještě nebylo rajče tak populární  ) a také proto, aby se naše okolí kochalo originálními zážitky, o které se mi především moje Ejmička dnes a denně stará. V současné době slouží také jako vimg_0029.jpgzpomínka na Píďu, mého prvního psa, který mě hodně naučil a který už tak či onak ke mě svým způsobem bude napořád patřit....Jeho fotku jsem z nostalgie na stránkách ponechala   a také je mu věnovaná celá fotogalerie. Ač měl své chyby, toto je minimum, které si zaslouží jak za to, že mě nasměroval k plemeni (RTW), tak především  za společné zážitky, které jsme spolu a posléze pak i s Eimie v průběhu let zažili....

 

 

Nikdy na tebe nezapomenu, ty moje brambůrko...

 

  

My status

 

 
 

Dovolím si zde zveřejnit úryvek z knihy Lenivé myšlenky lenivého člověka (Idle Thoughts of an Idle Fellow), autora Jerome K. Jerome:

„A ve chvíli, kdy zaboříme tvář do dlaní a přejeme si, abychom se nikdy nebyli narodili, pes se neposadí vzpřímeně a nepodotýká, že jsme si to všechno zavinili sami. Natož aby doufal, že to pro nás bude varováním. Ale nenápadně se přiblíží a strká do nás hlavou … pohlíží na nás svýma velkýma poctivýma očima a snaží se jimi říct: „No pořád máš ještě mě, vždyť víš. Půjdeme světem společně a vždy budeme stát při sobě, mám pravdu?“

 

 

Rottweiler v nouzi