Jdi na obsah Jdi na menu
 


2011

21.12.2011 - Ejmička s Hexinkou si v poslení době vychutnávají vánoční atmosféru, i když každá po svém. Zatímco Hexa tvrdě dře a trénuje, Ejmíček retardíček se povaluje doma nebo čeká, kdy si jí vyzvednu "z jeslí" a odvedu zase hezky pěkně do teplíčka. Evidentně si pobyt doma užívá, což je poznat, když se chystáme ven. "Zas ven jo...no tak teda jo ....  "    Zato když se chystáme domů, tak se Ejmulka radostí celá rozvlní a nedočkavostí neposedí jak se domů těší :) Proto letošní PFko je ve znamení retardíčkovi NEJoblíbenější zábavy

 

06.12.2011 - tak jsem/spanspan style= se včera ubezpečila, že Ejmička si na stálý život v bytě velmi rychle zvykla a excelentně se přizpůsobila. Jak dřív běhala celé dny na zahradě, tak teď se válí v teplíčku src= src= width=a je to bohužel znát. Když zmokne a zafouká na ní větříček, začne se klepat zimou (většinou tak intenzivně jako např. krysaříci). Nedejbože, když bychom dospěly do stádia, kdy rotvík bude nosit ven oblečky ....

 

28.11.2011 - protože jsem ještě nabuzená, zkoušely jsme s Ejmičkou poprvé vysílačku. Mé prvotní obavy, že si Ája lehne a nebude chtít nic dělat se díky bohu nepotrvrdily. Ejmička vyběhla, doběhla a u 4 zkoušky si i na povel lehla. Nutno dodat, že tady mi na vzdálenost pomohl klikr. Snad nás nepotká v budoucnu nějaký nepřekonatelný problém a půjde to pěkně hladce (už bychom si s Ejmulkou zasloužily, aby šlo něco hladce). To samé jsem si potom vyzkoušela i s Hexinkou, ale jelikož ta část nácviku vysílačky již v minulosti absolvovala, trapně zamachrovala . Nutno podotknout, že Hexinky vysílačka je o něco živější než Áji, ale když to zůstane v té fázi, v jaké to momentálně je, budu spokojená. Hlavně se modlím, aby si v budoucnu v polovině vysílačky neřekla, že již aktivita stačí a neulehla sama k odpočinku :) Na druhou stranu jí zase moc podceňuji, pravděpodobnější je, že prostě odtamtud odejde

 

20.11.2011 - tak jsem si projížděla zkušební řády, abych se dostala trochu do obrazu a narazila jsem na zkoušku ZPU-S dle KJ ČR Brno, která se dá skládat již od r. 2010, a tak jsem sama sebe vnitřně přesvědčila (ptala jsem se a Ejmička s tím souhlasí) a řekla jsem si, že "to" prostě dáme ! Ale protože jsem realista, dávám si na trénink dva roky  A když to nepůjde, tak to prostě nepůjde, ale...... představa je to pěkná. Je to obrovská meta a vzhledem k faktu, že z celé zkoušky umíme asi tak jednu dvanáctinu (a možná ani to ne) se musím smát. Nicméně při dnešní rekapitulaci jsem zjistila, že jsme s Ájou ustrnuly a neučíme se nic nového, že v podstatě trénujeme, jen to co umíme, aby to bylo hezčí a lepší, ale nic nového u sebe nerozvíjíme, nezkoušíme. Trénink na tuto zkoušku je dobrá příležitost a motivace a zvlášť při představě, jak se s Ejmulkou plazim v blátě, abych jí naučila plížení . Už se těším, to bude sranda  !!    

 

 

 

17.11.2011 - jelikož jsem nachladlá, tudíž téměř umírám, a protože nedělám nic jiného, než že se válím (Ejmička s Hexinkou jsou na internátě  ) projížděla jsem nerůznější weby a narazila na velmi pěknou vzpomínku ZDE , kdy jsme se účastnili svého prvního výcvikového tábora v Kardašově Řečici (2006), kde jsem poznala spousty zajímavých lidí, kteří se kolem rotvíků pohybují a na které si občas velmi ráda vzpomenu, ať už jde o Lucku Zavoralovou s Petrem Pflugem, Petru Růžičkovou, Ivu Molnárovou, Jirku Janouška a konečně mojí oblíbenkyni Kristýnku Jarošovou s její Barunkou  :)  Na tuhle dobu ráda vzpomínám, i proto, že tady mě můj Píďa opravdu vyškolil   

 

www.vombat.cz/Dream%20team1.jpg

 

 

nzr-pida-hlaseni.jpg

 

 

 

 

08.11.2011 - protože jsem se v poslední době dala na to, že budu ostatním natáčet poslušnosti, tak jsem přidala i JÁ svou troškou do mlýna, aby neměli ostatní pocit, že komentuji jejich videa ze závodů a sama nic, podělím se o svůj a Ejmičky výkon. Doporučuji si pustit zvuk, neboť hudba přesně dolaďuje, jak na tom v poslušnosti jsme 

 

07.11.2011 - tak máme po letošním chebském stopařském závodě. Ejmulka v klidu a pohodě odpočívala s Hexinkou doma, a tak ji závodění čeká až příští rok (doufám, že se ho ve zdraví obě dožijeme). Jelikož jsem líná zde vypisovat výsledky ze závodů, tak krátký report najdete ZDE. Jen ta Ejmule tam chybí

 

26.10.2011 - naše účast na stopařských závodech je vážně ohrožená, Ejmička je nemocná, tak uvidíme, jestli se to do týdne spraví. Pokud ne, nechám retardíka odpočívat a zazávodíme si až příští rok 

 

24.10.2011 - bolí mě hlava, a to tak, že neustále. Jelikož nás 5.11. čekají první stopařské závody v kategorii ZM coby účastníky (a poprvé tedy budeme s Ejmulí vystupovat i v jiné roli, než té divácké) neustále přemýšlím co a jak a kdy a proč zlepšit. Hlava se mi nenápadně zvětšuje na úroveň pátracího balonu a už si i pomalu říkám, že méně je někdy více.  Ejmička má ve srovnání s dobou přede dvěma lety "dívatelnou" poslušnost (dívatelná = že přihlížející neodvrací hrůzou zraky stranou a nešeptají si, že chudinku čubinku jistě za odměnu mlátím železnou sukovicí do hlavy). Je mi naprosto jasné, že v okamžiku kdy dojde na lámání chleba, Ejmule ztěží předvede polovinu toho, co běžně zvládá bez problémů, i když se jedná o jednoduché cviky, a tak jsme si řekly (edit: já jsem si řekla), že když skončíme předposlední, úspěch to bude pro mě obrovský, nicméně, kalhoty ještě nestahuji a myslim, že Ája dostane pochvalu, i když to nezvládneme a budeme první od konce - ne vždy totiž platí, že premiéra musí být nutně hned úspěšná.  

 

 

14.10.2011 - moc mě potěšilo, když si nedávno na psí diskuzi kdosi vzpomněl na Píďu ......    

http://www.ifauna.cz/psi/nemodforum/r/detail/1066291/rtw-pida

 

 

03.10.2011 - doplněny bodovací karty do rubriky Zkoušky a výcvik. Stačí kliknout na body :) Jenom malá technická poznámka: že tam Ejmule má tolik prázdného místa v tabulce opravdu nic neznamená, to je jenom kdyby NÁHODOU 

 

19.09.2011 - Po týdny dlouhotrvající dřině složila Ejmička s Katkou v neděli zřejmě svojí vrcholovou zkoušku ZOP. Obě holky se snažily, takže za to jim patří velká pochvala a díky. Nicméně výsledek zkoušky nebyl hned od počátku zcela jasný. Vládlo deštivé počasí, což vyleštěnou Ejmuli z peřin hned po ránu rozladilo. Když pak ležela na odložení, kde čekala na poslušnost a mezitím jí zmokla hlavička, dalo se očekávat, že následující poslušnost nebude nic moc. Ale holky se překonaly! Ejmule sebrala veškeré své síly a zúročila týdny tvrdého tréninku a dala do toho všechno (no skoro, rezervy tam byly ), škoda jen volna na které neodběhla a přivolání tudíž za 3 – jinak kromě malých nepřesností měla skoro všechno za plný počet. Nicméně raketový vzestup při samostatné poslušnosti zkazila pak poslušnost skupinová. Ejmuli zřejmě v kotci někdo vyměnil (jinak to není možné ), ta si odmítala sedat, lehat, u chůze se motala jako vítr v bedně a završovala to výjimečným zájmem o kavalírku Chilli. Jediným štěstím bylo, že si plný počet bodů nahrabala za přenášení, na nepříjemném materiálu a skupinovém odložení, jinak by celá ta dřina přišla vniveč.

 
Možná je ZOPka předzvěstí i jiných zkoušek v budoucnu, což ovšem nepředbíhám, protože u nevyzpytatelné Áji člověk nemůže moc plánovat, i když ji musím velmi pochválit, hlavně z toho důvodu, že jak se nechtěla držet u nohy a při poslušnosti se mi dívala nejvýš na pupík, případně do země, odvedla za poslední rok obrovský kus práce, samozřejmě za asistence mého neustálého usilovného přemýšlení jak na ní, což často velmi úspěšně sabotovala. No ostatně, tohle občas dělá i dnes :)) Každopádně oběma holkám gratuluji. Za tu práci spolu si úspěch zaslouží, zejména ve vydařeném nedělním počasí a vzhledem k celé anabázi, kterou jsme si s Ejmulí během "cvičení" prošly, si této "školácké" zkoušky vážím.

 

 

18.08.2011 - Ejmička zaslouží buřtíka. Co, buřtíka !!!!! Věnec buřtíků !! Včera, když jsme byli ukládat Assa k odpočinku na zahrádku, Ejmička ležérně odpočívala na zadních sedačkách automobilu, když tu se znenadání objevili zlí lumpové a příživníci, jež zřejmě odhalili na plno otevřené okénko u řidiče a pootevřený batoh opodál. Zřejmě však na poslední chvíli spatřili zlověstný pohled zlodušského černého psa, který v touze po krvi čekal na svou první příležitost. Takhle rychlý odjezd z místa činu jste ještě neviděli      Ejmička, ležíc na sedačkách auta s packou přes packu, zachránila obsah batohu (dvoje černé ponožky, zapalovač, stopovačku, psí kost, balonek a propisku) a vysloužila si naši bezbřehou úctu za zachované cennosti, k nimž máme vřelý citový vztah (hlafont-size: medium/spanvně tedy k těm ponožkám).


 

15.08.2011 - ve středu odpoledne, 10.08. jsme se téměř ve věku 16,5 let rozloučili s naší Kellynkou (WHWT) neboli Charlotou z Aklic. Rodinným pejskem s neustále dobrou náladou a úsměvem na tváři. Zřejmě se celý život až do svého vysokého věku řídila heslem, že: Stálý úsměv na líci, zajistí vám westíci ! Budeš nám chybět, Kalíšku :(  Pár oskenovaných fotek jsem vložila SEM.