Jdi na obsah Jdi na menu
 


27.12.2015 - dneska nám přišla smutná zpráva. Ejmičky sestra Ester odešla 18.12.2015 za duhový most (rakovina sleziny). R.I.P. Zuzko.

 

23.12.2015 

 

zima-polna.jpg

 

18.11.2015 - Dnes, ve dvanáct hodin, jsem nechala odejít svého nejlepšího přítele. Někoho, kdo se mnou byl v nejtěžších chvílích mého života, sdílel se mnou radosti i starosti, životní úspěchy i prohry, tolerovala moje špatné nálady a přesto mě nikdy neopustila, ani se ke mě nikdy neotočila zády. Jak různí lidé přicházeli a odcházeli, ona se mnou vždycky zůstávala, byla ta jediná konstanta a jistota v mém životě, a i když to určitě netušila, byla mi velkou oporou. Z tohoto důvodu jsem jí dnes prokázala tu poslední, a pro mě zároveň i tu nejtěžší službu.... nechala jsem ji odejít, v klidu ve svém náručí, na cvičáku v klubovně, mezi známými lidmi. Celý zbytek života už se mi po ní bude stýskat.

 

Pravděpodobnou příčinou Ejmičky stavu byl zřejmě nádor v žaludku. Celé to začalo zvracením několik hodin po nakrmení, přes problémy s přijímáním potravy, zezačátku pouze tuhé, pak už jakékoli, kdy ke konci už odmítala přijmout jakoukoli stravu. 17.11.2015 se její stav nepatrně zlepšil, i si s chutí dala konzervu z ruky, nicméně o den později se celkový stav skokově zhoršil, a tak jsme přistoupili k euthanazii, a to i přes to, že ještě nebyly známy výsledky RTG. Celkový úbytek váhy za 14 dní byl cca 7 kg.  Pokud by to někomu mohlo pomoci, tak zde vkládám i LÉKAŘSKOU ZPRÁVU

 

12189431_1073217049355658_8346493885927579004_o.jpg

 

 

10454908_931497056860992_4400126369019804404_o.jpg

 

 

12241351_1080740701936626_4663851081422849995_n.jpg

 

27.09.2015 - tento víkend jsme se s Hexinkou, s Beruškou a Bertíkem účastnili výběrové soutěže M ČR stopařů, jež se konalo pod záštitou ZKO Domažlice - U Jezera II.. Naprosto bezvadná parta lidí, výborné zázemí, dobrá organizace, hladký průběh závodu a pohodová atmosféra se postarala o to, že na tento závod budu ještě dlouhou dobu vzpomínat, a to i přes to, že jsme s Hexinkou pohořely a skončily sedmé z devíti (nebo tak nějak, kdo si to má pamatovat ). Každopádně příčina je více než-li jasná. Od května jsme spolu natrénovaly asi tak patnáct stop, takže veskrze jsme do září netrénovaly vůbec. Nadávat mohu tedy sama sobě, a i když se okolnosti seběhly tak, že na trénink nebyl čas a posléze ani nálada, teď mě to přeci jen trochu mrzí, neboť se s největší pravděpodobností jednalo o náš poslední společný závod. Uvidíme tedy co budoucnost přinese dál.

 

 

12003146_10200983734233771_8586661297637850774_n.jpg

 

 

12043210_10200983734673782_4434335455051811792_n.jpg

 

11.05.2015 - ve dnech 09.-10.05. jsme se s Hexinkou a zbytkem našeho týmu (čili Beruškou a Bertíkem) účastnili zkoušky MZŘ v ZKO Otvice , a to IPO-FH. Musím smeknout před pořadateli, protože na to, že pořádali svoji první zkoušku a ještě navíc takového rozsahu (bylo nás přihlášených 6) byla tato dobře zorganizována, excelentně našlápnutá v oba dva dny a navíc na výborných terénech. Posuzování si mezi sebe rozdělili spravedliví páni rozhodčí Beníšek (1. den) a Prášil (2. den).

Zatímco první den nám pěkně svítilo sluníčko, druhý den se výrazněji ochladilo a začal nám do toho vát fičák. Bertíček si svoji paničku opětovně otestoval, jak už to tak na akcích dělává (bůh ví, proč si to ten hajdalák vždycky schovává, asi aby měl co nejvíce přihlížejících, zřejmě asi víc publika = víc addidas). První den vypadala stopa celkem pěkně až na poslední nezalehlý předmět. Druhý den se Bertíček opět vyřádil, stopa byla totiž jako přes kopírák (taktéž s posledním nezalehlým předmětem), akorát nyní si "pan profesor" přidal bonus. Zřejmě totiž uznal, že předešlá stopa byla dost nůďo a tak si sem tam jen tak z hecu na stopě zacválal. Kdo mu nestíhal, tak měl smůlu, zřejmě za hesla: nezastavujeme, máme zpoždění !  (body: 88/84).

 

Hexinka měla opět z ".... kliku", terén i podmínky byly ideální, na první stopu šla druhá, takže jí měla hnedka u auta a navíc ani dlouho nečekala. Až na pár drobných chyb byla stopa moc pěkná, což bylo především díky šťavnatému terénu. Druhý den jsme si vylosovaly poslední stopu zkoušek a šly jsme na ní zřejmě až do Rakouska. Nicméně bylo chladno a vítr, takže to nebyla taková tragédie. Na prvním úseku Hexinka odskočila ze stopy na nějaké vyleželé místo, docela jí to tam zaujalo a mě už pomalu začal cvakat zadek (ty brďo takovej terén a my tu skončíme na prvním úseku, to bude zas ostuda). Nicméně pak ji osvítil Duch Svatý a opět jsme plynule pokračovaly až na konec. Vyjma zakolísání na posledním lomu i tato stopa byla pěkná, nicméně tady bych jí ještě 3 bodíčky uzmula za pomalejší zalehnutí předmětů ( i když já osobně už s takovými šaškárnami moc nesouhlasím). Výsledek 96/96, koukala jsem na to jako sůva s nudlí, ale stále ještě nevím jak to tedy vlastně udělat, aby takové výsledky byly častější  :) Nicméně radost byla, i když s občasným mráčkem.

Pořadatelům patří díky, stejně tak jako Berušce s Bertíkem za jejich dřinu a také pomoc. HLAVNĚ však nesmím zapomenout na našeho báječného Radečka, který oba dva dny řídil tam i zpět, zatímco my jsme si mohly pěkně pochrupovat, večer oslavovat, Ráďa to všechno oddřel (k naší spokojenosti samozřejmě, ale nesmíme to říkat moc nahlas). Ovšem aby mu to nebylo líto, jako bonus za tuto bezbřehou dřinu a odříkání, si mohl na R6 vyměnit píchlé kolo u auta.    Takže, co by vlastně ještě chtěl, ne ?  :)                      Pamětní list

 

 

20.04.2015 - v sobotu (18.04.) jsme se s Hexinkou a Bertíčkem zúčastnili svého prvního letošního závodu, a to v kategorii ZPS1 u našich oblíbených přátel v Novém Strašecí. Zatímco Bertík měl sice hezkou stopu, ale byl bodově očesán jako jabloň, tak Hexa měla toho štěstí o něco více, i když si to dle mého názoru až tak nezasloužila. Na pohled to nebyla zase až taková hrůza jak líčím, např. ostrý lom měla snad poprvé v životě čistý, nicméně ostatní lomy už tak pěkné nebyly. Navíc jako bonus na mě Hexinka zase zkusila svoji oblíbenou fintu "fň", kdy šla 3. úsek jako na procházce s vysokým nosem (nepíšu schválně s vyšším, protože to byl nos jak od Pinocchia, koukala kde leze jaký brouček, co letí na obloze, kdo to stojí támhle na cestě, co to sedí vlevo na tom listě a občas si díky protivětru jen přičichla, aby se neřeklo a asi aby se též ujistila že jde zhruba správně. A kdyby ne tak co, panička najde ne... Budu upřímná, v tyto momenty bych ji nejradši vystřelila na měsíc). Výsledek 92 b. není tedy nijak zářný, nicméně v této kategorii se nikomu z nás extra nedařilo, a to i přes to, že konkurence byla výborná. Celkově jsme byli brutálně vyfoukaní, zmrzlí až na kost, což zase na druhou stranu vyvážila výborná kantýna. Alespoň vím co to znamená jíst jednou denně (od rána do večera)  Ejmička coby maskot, který s námi na závody jezdí zapůsobila jen polovičně...nebo vlastně jen ze třetiny :) Nám se sice zadařilo, ale zbytek týmu takové štěstí neměl. Příště musím vymyslet, jak Ejmičku co nejlépe potěšit, aby zapnula veškeré své receptory štěstí  :)

 

vysledkovka.jpg

 

 

22.03.2007 - Moje milovaná Ejmička oslavila své 8. narozeniny. Dortíček je na cestě :) 

 

10003258_766309856713047_1304789730_n.jpg

 

11.01.2015 - Dne by Píďa oslavil své 9. narozeniny 

 

spolecensky-pida-vanoce-2009.jpg

 

 

05.01.2015 - rok 2014 by se dal objektivně posoudit jako velmi úspěšný a vydařený. Zúčastnili jsme se se psíky několika akcí, a to i ve velmi vzdálených destinacích  , a vše dopadlo tak jak mělo, i když ne pokaždé se zadařilo podle představ. Všichni naši psíci se díky bohu těší dobrému zdraví a pohodě, no a nám nezbývá než doufat, že takhle to ještě pár let vydrží. Uvidíme tedy co přinese nový rok 2015 (doufám, že jen samé pozitivní zážitky). Pár novoročních fotografií ZDE

 

img_8034.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pokus o kontakt

(Renata Hyspecká, 1. 12. 2011 20:09)

DObrý den Lenko!

Prosím ozvěte se mi - 777222880

Budu se těšit, Hyspecká

CHS BIRAMO

(Šárka, 26. 1. 2011 19:26)

Shlédla jsem Vaše video rozloučení s Píďou, brečím , tečou mi slzy a myslím při tom na mého Májíčka, který mi odešel ve třech letech na stejnou nemoc.
Sílu do života, ač zapomenout nikdy nejde a ani nechci , mi dávají jeho nástupkyně.........ale srdíčko bolí i po 7 letech dál.....
Držte se
Šárka

neděle - novinky

(Dominika a darebáci, 14. 10. 2009 11:32)

Náhodou jste to měli moc pěkné, ani svého nejlepšího kámoše nechtěl sežrat :-) A Píďáček je opravdu ducánek načkací a navíc skáče, viď??? :-) :-)